Být začínající lektorka cvičení, jaké to je?

O mé cvičitelské kariéře, začátcích, sebevědomí, prvních krůčcích :-) směrem k pochopení toho, co mě opravdu baví a že to dělám pro lidi a ráda.

Je mi 30, aby bylo jasno.

Vystudovala jsem dvě vysoké školy.

Nedokončila třetí a studuji čtvrtou. To musí bavit, že? :-) Ani omylem!!!

Své dva nehezké úrazy léčila jsem napřed brekem, brufény, až to bylo trošku možné, cvičením. Díky tomu dobře vím, že to funguje na ledacos! Nasadnút a jet ještě ťažšuu trasu.... a hlavně si věřit a nebát se. To se ví, že strach je ten největší lhář :-).

Bylo to na podzim 2014, kdy jsem měla skoro tři roky od rozškubaného svalu na zadu stehna. Bylo to nemilé, ale nastal čas, zařadit se zpět mezi běžnou populaci.

Od roku 2011 navštěvuji ve Zlíně jednu nejmenovanou klubovou posilovnu, kde jsem se spoustu naučila ve skupinových kursech. Cvičení mi pomáhalo překonávat různé obtíže, jak už zmíněné fyzické, tak i psychické. Kde jinde si člověk nemůže nalhat a musí makat? :-) Protože když nemaká, tak to není vidět!!!! nebo naopak se to pozná!

Když si to spojím s tím, že jsem typický radovánek a mám túze ráda lidi, napadlo mě, že už znám i tolik, že bych to ráda předávala dál.

Zapsala jsem se do kursu jedné nejmenované brněnské posilovny a na začátku roku 2015 jsem získala certifikát Body and Mind - pomalých forem cvičení.

Nějaký čas jsem ho měla. Jen tak doma ve složce. Jako spoustu jiných osvědčení, o nesmyslných školách :-). A vedle užitečného kurzu první pomoci pro děti, který se mi hodil hned první den, kdy jsem byla v nové práci (mateřská škola soukromá) sama.

Co dál?

Co s certifikátem? Práší se naň. Cvičím dál pouze sama pro sebe. Učím se od zkušených lektorů na různých druzích lekcí, od bosu, pilátes, jógy, přes trx a pumpy. Spoustu principů už mám tak zažitých, že se mi i těžko vysvětlují. Svoje tělo dokážu ovládat, ačkoliv to má své hranice. Ty jsou kladeny revmatem a slušnou hypermobilitou, za kterou by se ani hadrová panenka nemusela stydět. Jsem však důkazem, že s pohybem jde všechno líp. Věřím tomu a doufám, že o tom přesvědčím i své budoucí klienty :-).

Přes výpomoc v nejmenovaném rodinném centru ve Zlíně :-) jsem zakoušela svých prvních pár hodin cvičení ve skupinové lekci v tělocvičně. Bylo mi ouzko, velmi ouzko. Rudá jak rak, žmoulám svoje přípravy a ani se to nesnažím nijak zastírat, že jsem nervózní. Ale baví mě to, a to postupem času převládá nad nervozitou. Ukazuje se taky, že příprava do skupinových lekcí je mi na obtíž, akorát mě znervózňuje a svazuje. Zahazuji.

S krátkým rozmyslem kostry hodiny jsou lekce bez přípravy z mého pohledu těmi lepšími.

Měsíce běží a já nevyvíjím zásadních aktivit směrem k rozvinutí svého podniku. Nechávám to plynout, jak se říká a prý je to dneska moc moderní, tak se o to snažím.

V únoru přebírám dvě své vlastní lekce s převzatými klienty. Jedná se o rehabilitační cvičení s pomůckami a jedno rehabilitační cvičení s gymnastickými míči. Největší oříšek jsou pro mě ty míče, ale i těm jsem se postupně dostala na kloub. Kromě kreslení, poslechu hudby různých žánrů je cvičení s lidmi to, co mě ve skutečnosti opravdu baví a naplňuje. Cítím se při tom užitečná a čas mi plyne v rytmu flow, a to tak rychle, že často i přetahuju lekce :-). K tomuto mám jednu hodinu zdravých zad v relaxační místnosti Snoezelen. To je místnost, kde jsou milá světýlka, libé vůně a zajímavé zvuky. Tlumené světlo. Skvělé pro odložení všech starostí a načerpání nové energie. To je můj start.

Srpen 2016

Nyní se školím v Metodice dětské jógy. Jako doplnění k současnému zaměstnání a spojení s tím, co mě baví nejvíce, mohu být upřímně šťastná. Nedovedu si sice své životní dráhy dokonale plánovat, ale Let go for a while pro mě zatím funguje precizně.

Nervozitou již netrpím. Někdy sice trochu chaosu ano, ale na to přeci máme lekce Body and Mind, abychom se srovnali :-). Když si vzpomenu na svoji první hodinu v rámci certifikátu, měla jsem mutismus, třas kolen i rukou a nebyla jsem schopná odvádět pot, neboť už nebylo kam. :-) Tehdy jsem si říkala, že toto není pro mě. Teď už věřím pravému opaku.

V toto léto se mi poštěstilo nasbírat plno zkušeností v průběhu týdne cvičení u moře. Dvě hodiny denně, různí klienti s různými zkušenostmi, ale vesměs sportovci. Ranní jóga a pomalé cvičení na pláži u moře. To je prostě dárek, který se neodmítá.

Moje další kroky budou směřovat k tomu, aby si příští rok na pláži u moře zacvičili jak rodiče, tak děti :-). Na to se moc těším.Vedu průměrně 1x týdně lekce pro skalní klientky, které se mnou navázaly z lekcí na letní provoz. Tetelím se. Nakoupila jsem své první pomůcky a raduji se z každé nové myšlenky, která ke mě přichází.

Tak ahojte :-) a kdybyste si chtěli zacvičit, tak nemůžu říct, kam máte jít. To se nesmí :-)

P.S. : honem si kupte válec, je to jediná pomůcka, na kterou doma dlouhodobě nekupím vrstvy oblečení :-) je totiž skvělá